Švejk je knížka, z které jsem měl po druhém přečtení úplně jiné dojmy než napoprvé. Na Švejka jsem vzpomínal jako na knížku plnou humoru a anekdot. Najednou je plná krutosti, nespravedlnosti a nesmyslnosti rakouského mocnářství. Švejk není hrdina, ale průvodce, na kterém se ukazuje hloupost světa. Ujmul se toho s klidem a úsměvem a snad mu ani nevadí jeho strastiplná cesta. Klíčová otázka, která napadala jak postavy v knize tak čtenáře je, jestli je Švejk doopravdy tak blbej....

Bílá nemoc je ještě vážnější, než Válka s Mloky. Dává to smysl, byla vydána o rok později a 2. světová válka je za dveřmi. Karel Čapek to tuší a snaží se jí stejně jako nebohý doktor Galém zabránit tím co umí nejlíp - poutavým dramatem. V předmuvě se ani nezastírá, že je kniha parodií na Nacistické německo a postavy Maršála, barona Krüga, dvorního rady Sigelia i Otce jsou dost průhledné karikatury lidí, kterým jde o slávu národa, plnění rozkazů a osobního prospěchu....

Hobit je nádherná dětská knížka, nádherný svět Středozemě plný nejrůznějších tvorů. Některých zlých, některých hodných, jiných moudrých a jiných prostomyslných. A nejhezčí je to v Kraji. Život tam plyne pomalým tempem a každý je spokojený, když si může dopřát druhou snídani. Hobiti, kteří v něm žijí, nemají rádi dobrodružství. To není nic pro ně, říkají. Přesto tam ale žil jeden ne tak docela obyčejný hobit, který o tom že má rád dobrodružství ze začátku ani nevěděl....

La Fontainovi bajky nemají svoji stránku na wikipedii a o seznamu všech jejich překladů ani nemluvě. Proto si nemůžete být jisti ani překladem, ze kterého bude ukázka u maturity. Možná by stálo za to se ve škole zeptat. Já jsem ale radši zariskoval a vybral si verzi z roku 1875. Nevím, jestli je v tomto případě vhodnější se zaměřit na jazykovou stránku, a tedy překladetele, nebo rokovat o hlubokých příbězích s lidmi a zvířaty....

Za devatero horami a devatero řekami bylo nebylo jedno království ve kterém čekli král s královnou děťátko. Uplynul nějaký čas a narodila se jim krásná dcera. Vypadalo to, že ji čeká šťastné dětství. A taky čekalo, až do jejích 7. narozenin. Ten den začal tak jako úplně každý další a to nešťastně. Spadla z postele. To ji ještě nevyvedlo z míry, ale když ji sloužící omylem polil citronádou a zahradní slavnost překazilo krupobití, bylo jí už trochu do pláče....