Stařec a moře je něžná novela díky klidné atmosféře a jednoduchosti příběhu. Je to příjemná relaxace, kterou si každý čtenář beletrie zaslouží. Z knížky cítite moře a teplo, které se prolíná příběhem. Stařec Santiago má smůlu, 84 dní neulovil rybu. Chlapec Maolin už s ním nejezdí, rodiče mu nařídili, aby jezdil se šťastnou lodí. Stařec se nevzdává a 85. den se rozhodne vydat dál. Zaberu mu veliká ryba a začíná vyčerpávající souboj, který trvá 3 dny. Pak 5,5 metru dlouhého marlina vyloví. Nevejde se mu do lodi a proto ho musí přivázat k jejímu boku a vydat se domů. Krev ale přiláká žraloky, kteří ji postupně sežerou a domů přijede jenom s kostrou. ...

Švejk je knížka, z které jsem měl po druhém přečtení úplně jiné dojmy než napoprvé. Na Švejka jsem vzpomínal jako na knížku plnou humoru a anekdot. Najednou je plná krutosti, nespravedlnosti a nesmyslnosti rakouského mocnářství. Švejk není hrdina, ale průvodce, na kterém se ukazuje hloupost světa. Ujmul se toho s klidem a úsměvem a snad mu ani nevadí jeho strastiplná cesta. ...

Bílá nemoc je ještě vážnější, než Válka s Mloky. Dává to smysl, byla vydána o rok později a 2. světová válka je za dveřmi. Karel Čapek to tuší a snaží se jí stejně jako nebohý doktor Galém zabránit tím co umí nejlíp - poutavým dramatem. V předmuvě se ani nezastírá, že je kniha parodií na Nacistické německo a postavy Maršála, barona Krüga, dvorního rady Sigelia i Otce jsou dost průhledné karikatury lidí, kterým jde o slávu národa, plnění rozkazů a osobního prospěchu. Je legrační, že mají ve všem naprosto jasno, ale moc racionálně o tom neuvažují. ...

Hobit je nádherná dětská knížka, nádherný svět Středozemě plný nejrůznějších tvorů. Některých zlých, některých hodných, jiných moudrých a jiných prostomyslných. A nejhezčí je to v Kraji. Život tam plyne pomalým tempem a každý je spokojený, když si může dopřát druhou snídani. Hobiti, kteří v něm žijí, nemají rádi dobrodružství. To není nic pro ně, říkají. Přesto tam ale žil jeden ne tak docela obyčejný hobit, který o tom že má rád dobrodružství ze začátku ani nevěděl. ...

La Fontainovi bajky nemají svoji stránku na wikipedii a o seznamu všech jejich překladů ani nemluvě. Proto si nemůžete být jisti ani překladem, ze kterého bude ukázka u maturity. Možná by stálo za to se ve škole zeptat. Já jsem ale radši zariskoval a vybral si verzi z roku 1875. Nevím, jestli je v tomto případě vhodnější se zaměřit na jazykovou stránku, a tedy překladetele, nebo rokovat o hlubokých příbězích s lidmi a zvířaty. V druhém případě bych vám ale spíš doporučil nějaký jiný překlad. V roce 1875 nebyli ještě lidé dostatečně pořádní a tak se poučení objevuje někdy na začátku, někdy na konci a většinou nikde. Ve variantě Ezopovy bajky v moderním překladu, který jsem četl ve 3. třídě to bylo lepší a na každé stránce dole bylo v barevném rámečku označeno poučení z příběhu. ...