Dobré a zlé skutky jsou zvláštní činnosti, protože existují a neexistují zároveň. Počkat, to přece nejde, vždyť to se navzájem vylučuje!
Jde to a v této eseji je sepsané, proč se tak domnívám.
Pokud přejedete autem člověka, zní to na první pohled jako zlý skutek. Způsobili jste neštěstí. Co když to ale byl budoucí diktátor, který chtěl zotročit miliony lidí? Co když jste tímhle skutkem pomohli nejvíc lidem v celém vašem životě? To zní jako dobrý skutek. A to je problém - u žádného činu nemůžete dopředu správně odhadnout všechny následky a proto ani nemůžete určit, jestli to byl dobrý nebo zlý skutek. Proto není žádný ani dobrý ani zlý.
Přesto ale lidé dokážou od sebe dobré a zlé skutky odlišit. Skoro každý je pozná a jednoznačně určí, že přejet naschvál člověka je špatné. Dobro a zlo jsou lidskou součástí a běžně je používáme. Když něco lidé používají a jsou si tím jistí, ať je to abstraktnější sebevíc, tak je to zároveň existující - něco, co na světě prostě je.
Někteří lidé tvrdí, že v důkazu o neexistenci je chyba, protože záleží na záměru. Pokud něco děláte a připadá vám to správné, je to dobrý skutek a pokud máte pochybnosti, je to skutek špatný. Tenhle přístup ale není objektivní, protože naprosto stejná činnost pak bude dobrý i zlý skutek zároveň, podle toho, kdo ho provedl, a k důkazu neexistence se dostaneme jenom jinou cestou.
Co s tím? Nic. Světu nezáleží na tom, co existuje. Záleží na tom, co funguje. Rozlišování dobra a zla je příjemná zkratka, jak se rychle rozhodnout v nějaké situaci. Nemusíte pak dlouho počítat, jestli se vám pomoc stařence vyplatí, protože většinou platí, že dobré skutky jsou přínosné i pro váš život.
(když jste lovec a sběrač)