Představte si, že chcete postavit raketu co doletí na Měsíc. Zíkáte dostatek financování, vymyslíte jaké experimenty budou na palubě a po pár letech hrdě stojíte u startovací rampy. Raketu jste udělali pro levnější provoz bez lidské posádky a radši jste na palubu přibalili výzkumné vozítko navíc. Po slavnostním fotografování a rozhovoru s novináři se odeberete do pilotovací místnosti a raketa odstartuje. Vzlétne přesně podle plánu. Po 6 kilometrech se ale ozve výbuch a z rakety nic nezbyde.
Byl to úspěch nebo neúspěch?
Na první pohled vás asi napadne, že je to jasný neúspěch. Utratilo se hodně peněz, úsilí a materiálu a všechno přišlo nazmar. Když se ale zamyslíte a uvědomíte, že i když raketa vybouchla, pořád jste ji dokázali dostat do vzuchu. Jste tak úžasní, že jste dokázali něco, co by lidi před 300 lety ani nenapadlo. Dokázali jste něco neuvěřitelně náročného a spoustu se toho dozvěděli a naučili. Proto to je úspěch.
Jak z této šlamastyky ven? Kde je pravda? Kde je hranice mezi úspěchem a neúspěchem?
Nikde. Stejně tak, jako je pampeliška pampeliškou i když ji začnete říkat nějak jinak, tak výbuch rakety je stejný, ať ho pojmenujete jakkoli. Na jménu nezáleží, protože pojmenování skutečnost nijak nezmění. Je to takhle se všemi věcmi - když napíšete test na 60%, tak je jedno, jak to pojmenujete, pořád to bude 60%. Lidé si to zjednodušili a pojmenovali to jako úspěch a neúspěch a dali tak ostatním i sobě najevo, jak moc jsou s výsledkem spokojení.
Mission Failed Successfully