Bílá nemoc je ještě vážnější, než Válka s Mloky. Dává to smysl, byla vydána o rok později a 2. světová válka je za dveřmi. Karel Čapek to tuší a snaží se jí stejně jako nebohý doktor Galém zabránit tím co umí nejlíp - poutavým dramatem. V předmuvě se ani nezastírá, že je kniha parodií na Nacistické německo a postavy Maršála, barona Krüga, dvorního rady Sigelia i Otce jsou dost průhledné karikatury lidí, kterým jde o slávu národa, plnění rozkazů a osobního prospěchu....
Hobit je nádherná dětská knížka, nádherný svět Středozemě plný nejrůznějších tvorů. Některých zlých, některých hodných, jiných moudrých a jiných prostomyslných. A nejhezčí je to v Kraji. Život tam plyne pomalým tempem a každý je spokojený, když si může dopřát druhou snídani. Hobiti, kteří v něm žijí, nemají rádi dobrodružství. To není nic pro ně, říkají. Přesto tam ale žil jeden ne tak docela obyčejný hobit, který o tom že má rád dobrodružství ze začátku ani nevěděl....
La Fontainovi bajky nemají svoji stránku na wikipedii a o seznamu všech jejich překladů ani nemluvě. Proto si nemůžete být jisti ani překladem, ze kterého bude ukázka u maturity. Možná by stálo za to se ve škole zeptat. Já jsem ale radši zariskoval a vybral si verzi z roku 1875. Nevím, jestli je v tomto případě vhodnější se zaměřit na jazykovou stránku, a tedy překladetele, nebo rokovat o hlubokých příbězích s lidmi a zvířaty....
Kniha Dobrodružství Sherlocka Holmese asi není úplně nejvhodnější k maturitě. Vybírá si ji skoro každý, učitelé ji znají nazpaměť a bude náročné povědět něco víc než 5 rozborů před vámi. Přesto mají ale díla od Arthura C. Doyle jednu zásadní výhodu. Nádherně se čtou. Jednotlivé kapitoly jsou takové čokoládové bonbóny. Slupnete je jako malinu, rádi si dáte další a když se jich jeden den přejíte, stačí počkat do zítra a můžete si dát znovu....
Válka s Mloky byla vydána v roce 1936 a je to na ní vidět. Oproti dřívější Čapkově tvorbě jako je Devatero pohádek, Povídky z jedné a z druhé kapsy nebo Dášenka je kniha strašně vážná. Hra se slovy a zajímavými situacemi sice nezmizela, ale je upozaděná vizí destopické společnosti. Příběh o kapitánu van Tochovi, panu Bondym (✡↥↥£) a vrátnému Povodrovi slouží k logickému ukotvení původu Mloků a nejsou v něm nijak hluboce rozpracované popisy charakterů nebo prostředí....